Šest koťátek ve věku cca tři měsíce musel Pražský spolek ochránců zvířat odchytit v Praze 4, kde jim místní lidé velmi intenzivně usilovali o život. Dokonce jednoho jejich sourozence našla místní krmicí paní už mrtvého, zjevně poleptaného nějakou žíravinou.
Asi před půl rokem zjistili lidé z PSOZ, že na Hloubětínském hřbitově žijí (pravděpodobně dvě) kočičky. Domluvili jsme se s jednou naší spolupracovnicí, která pracovala kousek odtamtud, že je bude chodit pravidelně krmit, což velmi poctivě dělala. Nyní však bohužel změnila zaměstnání a pracuje tak daleko, že už krmit v Hloubětíně nemůže. I kdyby vážila cestu přes Prahu, tak nestíhá otvírací dobu hřbitova. Velmi naléhavě tedy sháníme kočkomily z Hloubětína, kteří by mohli tyto kočičky krmit, protože zejména teď v zimě by bez pravidelného krmení zemřely. Pokud by dotyční mohli krmit, ale nezvládli by takto vzniklou finanční zátěž, může je PSOZ zásobovat konzervami i granulemi za velmi výrazně nižší cenu, než za co se dají běžně koupit.
Kdo by mohl pomoci, prosím, ať se ozve na psoz@seznam.cz nebo na telefon 728 19 37 12. Moc děkujeme!
Pražský spolek ochránců zvíř
Nedlouho po té, kdy jsme museli velmi draze a složitě s pomocí chirurgických zákroků zachraňovat mourinku Lily, kterou nám někdo nemocnou hodil za dveře útulku Kocour Felix v Klecanech už zase řešíme další neradostný případ. Paní, která krmi kočičky v Praze 10 mi volala, že jí někdo přinesl asi tříměsíční kotě, pravděpodobně sražené autem (ale které na té silnici zjevně leželo několik hodin, protože už na něm bylo nakladeno spousta muších vajíček!).
Vážení přátelé koček,
jelikož je letošní rok co do počtu přijatých koček rekordní a příliv dalších potřebných neutuchající, rozhodlo se naše sdružení ve spolupráci s ZO chovatelů Koček Brno 36 uspořádat historickyPrvní umisťovací výstavu opuštěných koček v Brně, která se bude konat 23.11.2013. Tímto Vás co nejsrdečněji zveme! Přijde si vybrat nového kočičího kamaráda, nakoupit v našem charitativním krámku dárek pro své zvířecí miláčky i ty dvounohé.
Máme bohužel moc smutnou zprávu. Statečná kočička Amélie před pár dny zemřela. Objevila se jí v třísle bulka, o níž paní doktorka řekla, že by mohla být i zhoubná. Kočička byla tedy operována a bulka poslána na analýzu. Bohužel po operaci byla Amélie skles,á a nejedla a za dva dny poté zemřela. Její, už tak hodně zkoušený organismus, takovou zátěž nevydržel.
V neděli 21. července mi zazvonil telefon. Volal cyklista, který projížděl lesy poblíž Čelákovic, že uprostřed lesa na silnici našel dvě maličká koťátka, jedno ještě slepé. Poprosila jsem ho, aby neprodleně prohledal okolí, že tam asi bude někdo jejich maminka a možná další koťátka. Současně jsem zavolala paní Magdu Rychovou, spolupracovnici našeho spolku, která bydlí v Čelákovicích. Ta ihned sedla na kolo a vypravila se na místo. Spolu s cyklistou prolezli okolí doslova po kolenou, bez ohledu na ostružiní a podobně. A byli úspěšní - našli kočku a u ní dalších osm koťátek.
Pomozte ukončit pokusy na zvířatech!
Zbývá posledních 14 dní do ukončení celoevropské občanské iniciativy, která žádá Evropskou komisi, aby navrhla legislativní rámecs cílem postupného ukončení pokusů na zvířatech.
Kromě jasných etických námitek proti pokusům na zvířatech, existují i vědecké principy, které vyvracejí "zvířecí model" pro určení pravděpodobné reakce u lidí.
V pátek 2. srpna 2013 jsem přijela do útulku Kocour Felix v Klecanech vyzvednout si nemocnou kočičku Betynku. Měla těžké kožní problémy, které trvaly už přes tři měsíce a, přes návštěvy tří veterinářů, se stále zhoršovaly. Protože jí ostatní kočky vadily a otravovaly jí už tak ztížený život, rozhodla jsem se ji vzít do domácího depozitu. I když jsem podle „útulkových“ fotek tušila, že Betynka nevypadá moc hezky, skutečnost předčila má očekávání. Nešlo ani tak o to, jak vypadá, jako spíše o to, jak se asi musela cítit. Měla „olysalou“ celou hlavičku, oblast pod tlamičkou a celý krk až na hruď. Kůži samý bolák a mokvající ránu. Když jsem se k ní však sklonila, v mžiku mi skočila na klín a začala se o mě otírat. Bylo rozhodnuto, beru si ji domů a ve spolupráci s útulkem uděláme vše proto, aby se vyléčila.
Letos v červenci se na Pražský spolek ochránců zvířat obrátila jedna Švédka, která byla na dovolené v Praze. Byla velmi pohoršena, protože v restauraci La Casa Argentina v Dlouhé ulici, Praha 1 uviděla skupinku asi sedmi malých živých opiček, chovaných v zasíťovaném kmeni stromu, kde pro ně evidentně naprosto nebyl dostatečný prostor, nehledě k ruchu okolo, který na ně bezprostředně doléhal.
Asi roční mourovatou kočičku našli minulý týden pracovníci útulku pro opuštěné kočky Pražského spolku ochránců zvířat Kocour Felix v Klecanech, jak leží před vchodem do útulku. Asi ji sem někdo hodil, možná právě proto, že byla nemocná. Byla na tom hrozně: Měla úplně zalepený čumáček a vůbec nemohla jíst. Původně jsme mysleli, že je to jen těžší forma t. zv. "kočičí rýmy". Veterinář, k němuž jsme ji dovezli, však konstatoval, že má navíc kalicivirózu, tedy velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění, při kterém se v tlamičce a na jazyku kočičky tvoří extrémně bolavé vřídky, podobně jako afty a herpesy u lidí.
