tel: 728 193 712 (volejte večer)

č.účtu: 179500872/0300

Leo, Leo, co jen s tebou bude ...
Krásná dlouhosrstá mourinka do našeho depozita doputovala den před Silvestrem loňského roku. Vypadala opravdu hrozně - spojivky jednoho oka "přetékaly" přes víčka; čumák a krk obalené čerstvými nudlemi; na předních packách krusty nudlí zaschlých (jak se snažila je už delší dobu ze sebe umývat). A kýchala a chrčela, no radostný pohled na ní nebyl.

Měla čerstvě naordinovaná silná tetracyklinová antibiotika s tím, že ta slabší, na kterých už týden předtím byla, jí nezabrala. Tak jsme jí u vás přivítali, pomazlili (a to ona ráda) a zkusili trochu otřít (to ona nerada). První dva týdny antibiotika krásně zabírala, očíčko se jí vrátilo do normálu, i nudle pomalu mizely, Leae se vrátila nálada, pěkně papala, hrála si, ale chrčení a sípání  neustávalo. Zhruba po měsíci léčby se kvůli neustávajícímu hlasitému dýchání dělal kontrolní rentgen plic, který ukázal i přes neustálou léčbu slabý zápal plic. Tak to nás trochu vyděsilo, Lea dostala jedny další antibiotika (speciální na dýchací cesty), takže místo jednoho prášku dvakrát denně jsme do ní začali cpát dva prášky dvakrát denně (plus jeden další na podporu jaterní činnosti a zvýšení imunity, aby jí neodešla z té nálože antibiotik játra, a k tomu ještě kapičky do nosu). Leuška je úžasná kočka, mazlivá ani ne roční kráska. Je hravá a přítulná, ale opravdu není dobrým pacientem. První týdny bylo podávání léků pro nás obě boj. Leu jsem při tom musela balit do ručníku a ani to nezaručovalo bezpečí, hrozně ty prášky nechtěla a kapání do nosu jí připadalo jako smrtelné nebezpečí (na pár fotkách můžete vidět na levé straně jejího krku vyškubanou srst, to je pozůstatek z těch bojů, kdy jsem ji pevně držela a ona sebou silně škubala). Nedalo se nic dělat, bez léků už by nebyla mezi námi. Teď už jsme v tom celkem sehrané, ručník už nutný není, ani škubání dávno není, co bývalo. Ona ví, co ji čeká, že jí nechci zabít, ublížit ani kapičkami utopit. Jen se teď zdokonaluje ve vyplivování prášků umístěných na kořen jazyka zalévaných vodou ze stříkačky, už je v tom celkem mistr. Tak po večerech vymýšlím nové způsoby, jak na ní. Ale bez legrace, Lea na tom pořád není dobře a pomalu se vyčerpávají možnosti její léčby. Na pohled na ní není nic špatného, ale na poslech je špatně všechno - kdo syšel někdy astmatické sípání a hvízdání plic, ví o čem mluvím. Leušce se špatně dýchá a my potřebujeme zjistit, čím to tedy je, když ani silná antibiotika s tím nehnou. Čeká ji teď řada diagnostických vyšetření - krevní testy standarní i speciální (podezření na FIV, či jiné nepěkné imunitní virózy), pokud neukáží nic konkrétního, tak laváž plic. A to není nic pěkného ani levného - je to úkon, při kterém se zvířeti v nakróze vpraví do plic tekutina, které propláchne uzounké plicní sklípky a "posbírá" bakterie, které jsou uvnitř schované. Když tekutina z plic vyjde, pošle se na rozbor do laboratoře a tak zjistíme, co za potvoru tam dělá Lee paseku a co na ní zabírá. Výplach plic zní opravdu hrozně, nicméně pokud jí to může pomoct, jdeme do toho. A nebudeme ho dělat někde doma na koleni, ale Lea se poveze k velmi zkušenému panu doktorovi do Benešova.

Tak nám prosím držte palce, budeme to potřebovat.
A kdyby se vám třeba chtělo poslat Leae pár penízků na benzín nebo tak, budeme moc rádi, a popravdě, i to budeme nejspíš ještě potřebovat - číslo účtu PSOZ: 179500872/0300 variabilní symbol pro Leu je 65.

https://picasaweb.google.com/118434609114063807005/Lea?authuser=0&authkey=Gv1sRgCJ_nkfOs2NSSHw&feat=directlink

napsala Kamila Hanesová