Černý kocourek Míša (naroz. 2013) žil od koťátka se svou milovanou paničkou. Ta ale ke konci jejich soužití, kdy měli jen jeden druhého, vážně onemocněla a nyní už je v hospicu, kde kocourka nemůže mít. Její příbuzní ho do opuštěného bytu sice chodí denně krmit, ale kocourek je zda jinak sám a sám a neví, proč přišel o milovanou paničku. Míša je zvyklý žít v bytě, rád si hraje, běhá za světýlkem, sleduje dění na ulici z okna, pro pohlazení a pomazlení přichází.
Nicol (naroz. asi 2016) je velice přítulná a vděčná kočička, která se ale trochu bojí jiných koček. Přinesla ji k nám paní, která ji asi před půl rokem našla na ulici (možná ji dosud někdo hledá...), nechala si ji, dala ji vykastrovat, ale nevšimla si, že kočička má veliké problémy se zoubky. a tak když zhruba před dvěma měsíci začala kočička čůrat po bytě, dala ji ihned do útulku PSOZ Kocour Felix.
Mourinka Čičinka (naroz. asi 2014) se dostala do útulku PSOZ Kocour Felix neznámo odkud. Pán, který ji prý našel někde v lese nám ji jednoho dne vrazil do rukou a odjel. Kočička byla od první chvíle jako doma, nesmírně mazlivá a pohodová, měla hned ráda všechny lidi i kočky v útulku - něco so se opravdu nevídá často. Jenže po týdnu přestávala mít chuť k jídlu, zato hodně pila a malátněla. Báli jsme se selhání ledvin, tak jsme ji vzali na veterinu. A tam jí diagnostikovali diabetes (cukrovku).
Tři letošní koťátka (dva mourci a jeden černokněžník, dva 4 měsíců, jeden 4-5 měsíců) a čerstvě dospělá černobílá kočička Princezna byli odchyceni v červenci v Praze Hloubětíně. Za pár měsíců života už si snad vybrali všechno zlé a čeká je jen fajn budoucnost. Žili u tramvajové zastávky ve křoví a přežívali jen díky krmení od lidí, co jezdí kolem.
Neuvěřitelně hodná, asi roční mourinka Stánička byla asi vyhozena majiteli, protože "si dovolila" čekat koťátka. Porodila je tedy koncem července v křoví u silnice a si týden se zde o svá koťátka tady taky starala. Naštěstí ji objevili spolupracovníci PSOZ a kočičku vzali do náručí (je opravdu strašně hodná a přes to vše důvěřivá), koťátka posbírali do krabice a odvezli do dočasné péče do depozita PSOZ. Jenže byt není velký a už jsou zde v dočasce další, vetší koťátka a nelze je dostatečně oddělit. a tak ti větší, hodně hraví, ty maličké "válcují" a maminka Stánička je z toho nešťastná, takže naopak některé z těch větších sama občas plácne.
Dva bílomourovatí chlapečci a jejich sestřička se narodili mamince, která patřila mezi kočičky v tábořišti jednoho muže bez domova. Ten se o ně ale nedokázal postarat a tak lidé, kteří je objevili, kontaktovali PSOZ. My jsme koťátka odchytali (maminu později vykastrovali) a koťátka putovala do dočasné péče k jedné naší báječné spolupracovnici. Ta jim vyléčila rýmičky, záněty očiček a odčervila je a také je nechala naočkovat.
Mixík (mourek, nar. 6.5.2012) a Ološek (bílý, nar. 6.8.2012) žijí od koťátek spolu u své majitelky a její rodiny v Mladé Boleslavi. Mixik je velmi klidný, silně citově založený, potřebuje být co nejvíc v blízkosti svých - stačí mu ale lehnout si kousek od nich a vědět, že tu jsou. Často si dojde pro pomazlení, tře se hlavičkou a ducá, rád se nechává hladit, blahem u toho slintá
Agátka (naroz. asi03/2019) je kočičí slečna, která zřejmě dříve bydlela s lidmi. je totiž velice přítulná a přátelská. Začátkem srpna se z ničeho nic ocitla na zahrádce domu v pražských Kobylisích. Majitelka domu ji začala krmit a kočička se k ní velice měla, prostě zosobnění mazlivosti a přítulnosti. Bohužel paní ji nemůže mít doma, protože její manžel je silný alergik, tak se o ni zatím stará na terase.
Kulíšek (naroz. 2014) je nádherný statný kocour, klasický mourek. Od koťátka žil se svou paničkou na chalupě a byl šťastný - chytal myšky, lezl po stromech, prostě volný kočičí život. Jeho majitelka však letos chalupu prodala a kocourka nastěhovala do bytu v paneláku. A on začal být velmi nešťastný. Snažil se všemožně své paničce říci, aby jej vzala zpět na chlupu, ale nešlo to. jenže to kocouří přemlouvání mělo podobu skákání na paní a ta má bohužel silnou kožní nemoc a kocouří drápky jí nemoc velmi komplikovaly - každé škrábnutí se léčí týdny. Kulíšek to samozřejmě nemyslel nijak špatně, jen to jinak říci neuměl.
