Krásná, zřejmě částečně britská, černá kočička Elvíra (naroz. 2004) žila od koťátka po celý svůj život se svým páníčkem v jeho bytě. Páníčka milovala a myslela si, že také on miluje ji. Aspoň se tak po celou dobu choval, dobře se o ni staral, dokonce si s ní povídal... Občas se v bytě objevila nějaká žena, ale zase za čas odešla. Elvíře žádná z nich nevadila, lidi měla všechny vždycky ráda, protože jí celý život nic špatného neudělali... Až teď, ale zato opravdu strašně. Její pán se totiž rozhodl natrvalo odstěhovat do USA a usoudil, že tam Elvíru sebou nechce. Rozhodl se dost narychlo a ji, která jej brala jako svého životního partnera chtěl dát do útulku - i přesto, že jsme mu říkali, že to by ji asi zabilo.
Theo (zrzavobílý) a Max (černý) – naroz. asi 06/2016 – měli opravdu obrovskou smůlu. Nejprve se to nezdálo, protože když je vloni v létě našli jako maličká, asi třítýdenní koťátka odložená u popelnice, hodní lidé je dali do výborného domácího depozita PSOZ k panu Vaškovi na Vinohradech. Tady naštěstí již byla jedna kočičí maminka a její čtyři koťátka, zhruba stejně stará a ta se obou kočičích miminek krásně ujala. Vyrostli z nich nádherní statní kocourci, kteří na sebe byli hodně fixovaní a tak také našli společně domov u zdánlivě sympatických mladých lidí. Za dva měsíce se však ukázalo, že „on“ nesnáší v bytě chlupy (před tím netušil, že kočky mají chlupy…) a „ona“, ačkoli říkala, jak kocourky miluje, milovala jeho, pedanta a neurvalce, ještě víc. Zavolali tedy, že kocoury vracejí a pokud si je nevezmeme, vyhodí je na ulici.
Tito nádherní kočičí sourozenci (naroz. asi 06/2017) měli štěstí v neštěstí. Někdo je totiž sebral mamince jako ani ne měsíční, ale aspoň je v krabici dal před úřadovnu policie v Odolene Vodě. Místní policisté mají naštěstí kočičky rádi a tak je hned vzali dovnitř, nakrmili a pak kontaktovali PSOZ. Koťátka se tak ocital v domácím depozitu, kde se o ně slečna krásně postarala, takže jsou z nich nyní krásná, zdravá, velice přítulná a hravá koťátka.
Janinka (naroz. 2016) je naprosto neskutečně hodná kočička, která miluje lidi (i přes to, jak se k ní nedávno zachovali) a neméně miluje svých sedm koťátek, z nichž dvě jsou adoptivní (proto i trošku menší). Přesto, jaká je úžasná ji někdo vyhodil, asi proto, že zjistil, že je březí. Našla se v příkopu mezi dvěma dost vzdálenými obcemi, kde žalostně seděla a nevěděla kam jít. Naštěstí si jí všimli hodní lidé a dovezli ji do domácího depozita PSOZ blízko pražské Harfy k báječné "kočičí mámě".
Pat a Mat (naroz. 05/2017) byli nalezeni v příkopu u rušné silnice poblíž Neratovic. Netušíme, kdo je tam vyhodil, každopádně to musel být někdo, kdo chtěl, aby zemřeli – také jejich dva sourozenci se našli na silnici už rozjetí auty. A sami sem přijít nemohli, nejbližší vesnice je odtud přes dva kilometry a jim byly tehdy jen tři měsíce… Naštěstí si jich všimli manželé, kteří jeli okolo, koťátka sebrali a hned volali PSOZ. Díky nim se ještě tentýž večer ocitli u hodné paní, která v obci Černolice dočasně pečuje ve svém domě o nalezená koťátka (mimochodem, má jich nyní současně s Patem a Matem v péči několik.) Zůstat zde ale nemohou, protože by už nebylo místo na další koťátka, která potřebují pomoc.
Enzo (naroz. konec 03/2017) se narodil lidem, kteří svojí kočce záměrně nechali udělat koťátka, ale dříve, než stačila porodit, si to rozmysleli a vyhodili ji, vysoce březí na ulici. Kočičky se naštěstí ujala sousedky, stará paní, která se rozhodla maminku nechat porodit a odkojit (pak ji nechala vykastrovat), ale nechat si koťátka nemůže, to by z důchodu nezvládla. Zkoušeli jsme Enza a jeho sourozence udat přímo od ní, ale bydlí ve vesnici přes 100 km od Prahy a tak se ne a ne podařit. A to přesto, že Enzo je výjimečně krásný a přitom nesmírně mazlivý kocourek, který má rád i ostatní kočičky a dokonce i pejska. A je velmi chytrý a zvídavý, rád zjišťuje, jak fungují zařízení, jako třeba televize nebo tiskárna…
Čertík (naroz. konec 06/2017) se narodil volně žijící mamince, která byla asi vyhozena na zahradu v jedné obci poblíž Prahy. Majitel zahrady koťátka našel, sebral je mamince a dal v krabičce k popelnici. Čertíček měl veliké štěstí – jeho brášku, který z krabice nějak vylezl, na místě roztrhal pes. To ale viděli lidé, kteří šli okolo a zbývající dvě koťátka se jim podařilo tak tak zachránit, zatímco pes je při tom málem pokousal. Naštěstí se povedlo a sourozenců se ujala jedna hodná paní, která v obci Černolice dočasně pečuje ve svém domě o nalezená koťátka (mimochodem, má jich nyní současně s Čertíkem několik.) Od té chvíle se kocourek už má dobře a je poznat, že si toho dokáže vážit.
Míša a Matěj (naroz. 1. 9. 2012) jsou nejen bráškové, ale hlavně nerozluční kamarádi. A také teď strašně smutní, protože jim náhle zemřela jejich milovaná panička, u které byli od čtyř týdnů svého života, protože je tehdy, před pěti lety, zachránila před utopením. Kocourci jsou velice přítulní, kastrovaní, očkovaní, naprosto čistotní a celý svůj život zvyklí žít v bytě. Jsou také velmi klidní - zvyklí na život se starší dámou. K cizím lidem jsou nejprve trochu plašší, ale to netrvá nikdy dlouho. Velmi naléhavě pro ně hledáme nový domov a to určitě společný, jinak by museli do útulku, protože v rodině syna zemřelé paní je silně alergické dítě. Poplatek za jejich osvojení je standardní, pro útulek, ale k novým majitelům sebou dostanou výbavu v podobě wc, přepravky a dalšího vybavení i krmiva.
Kontakt: psoz@seznam.cz nebo 728 19 37 12
Lentilka (naroz. asi 03/2017) je asi nejhravější a přitom nejmazlivější kotě, které si můžete představit. Když k ní jen přiblížíte ruku, přede tak hlasitě, že je to slyšet ve vedlejší místnosti. A když kolem ní jen projdete s jakoukoli hračkou, od provázku po větší kancelářskou sponku, hraje si do roztrhání těla. Miluje ale i bezdrápkový "zápas" s osmikilovým kočičím kamarádem nebo honičky s dalšími odrostlými koťaty. Žije nyní v domácím depozitu PSOZ, kde nemá o sparing partnery nouzi. Má rozkošný ksichtíček a nádhernou hladkou srst s úžasnou puntíkatou kresbou.
