Romeo (mourek dlouhosrstý), Grace (bílomodrá), Antonio (mourek) a Fifinka (bíločerná) – naroz. 06/2017 – pocházejí z pražské Brumlovky. Zde je v jedné zanedbané zahradě porodila maminka, kterou zde místní lidé krmí, ale kterou se přes všechny snahy nepodařilo chytit a vykastrovat. Koťátka jsou ale velmi přítulná, protože je místní krmiči od malička umazlují. Jen Grace je ještě trošku plašší, ale to chce jen pár týdnů mazlení – zato je ale opravdu nevšední, modro bílá, prostě nádherná. Ostatně všichni čtyři jsou nádherní.
Krásná, zřejmě částečně britská, černá kočička Elvíra (naroz. 2004) žila od koťátka po celý svůj život se svým páníčkem v jeho bytě. Páníčka milovala a myslela si, že také on miluje ji. Aspoň se tak po celou dobu choval, dobře se o ni staral, dokonce si s ní povídal... Občas se v bytě objevila nějaká žena, ale zase za čas odešla. Elvíře žádná z nich nevadila, lidi měla všechny vždycky ráda, protože jí celý život nic špatného neudělali... Až teď, ale zato opravdu strašně. Její pán se totiž rozhodl natrvalo odstěhovat do USA a usoudil, že tam Elvíru sebou nechce. Rozhodl se dost narychlo a ji, která jej brala jako svého životního partnera chtěl dát do útulku - i přesto, že jsme mu říkali, že to by ji asi zabilo.
Theo (zrzavobílý) a Max (černý) – naroz. asi 06/2016 – měli opravdu obrovskou smůlu. Nejprve se to nezdálo, protože když je vloni v létě našli jako maličká, asi třítýdenní koťátka odložená u popelnice, hodní lidé je dali do výborného domácího depozita PSOZ k panu Vaškovi na Vinohradech. Tady naštěstí již byla jedna kočičí maminka a její čtyři koťátka, zhruba stejně stará a ta se obou kočičích miminek krásně ujala. Vyrostli z nich nádherní statní kocourci, kteří na sebe byli hodně fixovaní a tak také našli společně domov u zdánlivě sympatických mladých lidí. Za dva měsíce se však ukázalo, že „on“ nesnáší v bytě chlupy (před tím netušil, že kočky mají chlupy…) a „ona“, ačkoli říkala, jak kocourky miluje, milovala jeho, pedanta a neurvalce, ještě víc. Zavolali tedy, že kocoury vracejí a pokud si je nevezmeme, vyhodí je na ulici.
Tito nádherní kočičí sourozenci (naroz. asi 06/2017) měli štěstí v neštěstí. Někdo je totiž sebral mamince jako ani ne měsíční, ale aspoň je v krabici dal před úřadovnu policie v Odolene Vodě. Místní policisté mají naštěstí kočičky rádi a tak je hned vzali dovnitř, nakrmili a pak kontaktovali PSOZ. Koťátka se tak ocital v domácím depozitu, kde se o ně slečna krásně postarala, takže jsou z nich nyní krásná, zdravá, velice přítulná a hravá koťátka.
Janinka (naroz. 2016) je naprosto neskutečně hodná kočička, která miluje lidi (i přes to, jak se k ní nedávno zachovali) a neméně miluje svých sedm koťátek, z nichž dvě jsou adoptivní (proto i trošku menší). Přesto, jaká je úžasná ji někdo vyhodil, asi proto, že zjistil, že je březí. Našla se v příkopu mezi dvěma dost vzdálenými obcemi, kde žalostně seděla a nevěděla kam jít. Naštěstí si jí všimli hodní lidé a dovezli ji do domácího depozita PSOZ blízko pražské Harfy k báječné "kočičí mámě".
Pat a Mat (naroz. 05/2017) byli nalezeni v příkopu u rušné silnice poblíž Neratovic. Netušíme, kdo je tam vyhodil, každopádně to musel být někdo, kdo chtěl, aby zemřeli – také jejich dva sourozenci se našli na silnici už rozjetí auty. A sami sem přijít nemohli, nejbližší vesnice je odtud přes dva kilometry a jim byly tehdy jen tři měsíce… Naštěstí si jich všimli manželé, kteří jeli okolo, koťátka sebrali a hned volali PSOZ. Díky nim se ještě tentýž večer ocitli u hodné paní, která v obci Černolice dočasně pečuje ve svém domě o nalezená koťátka (mimochodem, má jich nyní současně s Patem a Matem v péči několik.) Zůstat zde ale nemohou, protože by už nebylo místo na další koťátka, která potřebují pomoc.
Enzo (naroz. konec 03/2017) se narodil lidem, kteří svojí kočce záměrně nechali udělat koťátka, ale dříve, než stačila porodit, si to rozmysleli a vyhodili ji, vysoce březí na ulici. Kočičky se naštěstí ujala sousedky, stará paní, která se rozhodla maminku nechat porodit a odkojit (pak ji nechala vykastrovat), ale nechat si koťátka nemůže, to by z důchodu nezvládla. Zkoušeli jsme Enza a jeho sourozence udat přímo od ní, ale bydlí ve vesnici přes 100 km od Prahy a tak se ne a ne podařit. A to přesto, že Enzo je výjimečně krásný a přitom nesmírně mazlivý kocourek, který má rád i ostatní kočičky a dokonce i pejska. A je velmi chytrý a zvídavý, rád zjišťuje, jak fungují zařízení, jako třeba televize nebo tiskárna…
Čertík (naroz. konec 06/2017) se narodil volně žijící mamince, která byla asi vyhozena na zahradu v jedné obci poblíž Prahy. Majitel zahrady koťátka našel, sebral je mamince a dal v krabičce k popelnici. Čertíček měl veliké štěstí – jeho brášku, který z krabice nějak vylezl, na místě roztrhal pes. To ale viděli lidé, kteří šli okolo a zbývající dvě koťátka se jim podařilo tak tak zachránit, zatímco pes je při tom málem pokousal. Naštěstí se povedlo a sourozenců se ujala jedna hodná paní, která v obci Černolice dočasně pečuje ve svém domě o nalezená koťátka (mimochodem, má jich nyní současně s Čertíkem několik.) Od té chvíle se kocourek už má dobře a je poznat, že si toho dokáže vážit.
Míša a Matěj (naroz. 1. 9. 2012) jsou nejen bráškové, ale hlavně nerozluční kamarádi. A také teď strašně smutní, protože jim náhle zemřela jejich milovaná panička, u které byli od čtyř týdnů svého života, protože je tehdy, před pěti lety, zachránila před utopením. Kocourci jsou velice přítulní, kastrovaní, očkovaní, naprosto čistotní a celý svůj život zvyklí žít v bytě. Jsou také velmi klidní - zvyklí na život se starší dámou. K cizím lidem jsou nejprve trochu plašší, ale to netrvá nikdy dlouho. Velmi naléhavě pro ně hledáme nový domov a to určitě společný, jinak by museli do útulku, protože v rodině syna zemřelé paní je silně alergické dítě. Poplatek za jejich osvojení je standardní, pro útulek, ale k novým majitelům sebou dostanou výbavu v podobě wc, přepravky a dalšího vybavení i krmiva.
Kontakt: psoz@seznam.cz nebo 728 19 37 12
