tel: 728 193 712 (volejte večer)

č.účtu: 179500872/0300

Moureček2

Nedávno jsme vám psali o naší útulkové kočičí LDNce. Jeden ze staříků, mazlík Moureček, už má domov. Vzali si ho manželé Adámkovi, skvělí lidé, kteří celý život pomáhají kočičkám (přesto jich nemají doma zas tak moc, takže nebojte, Moureček má dostatek životního prostoru). A tohle nám dnes, zhruba po týdnu, kde je kocourek u nich napsala paní Adámková:

"Moureček baští, často a po troškách . Tak, jak to znáte už z útulku. Sleduju ho, protože jsem to já, kdo se stará o jídlo. Moureček se během pár dnů "zklidnil", chodí se mazlit, napapat a pak více odpočívá. I popochází a dívá se významně - chce pomazlit, pohladit a taky napapat.
Chodí spát do pelíšků, zvykl si i na křeslo.  V křesle sedává častěji můj muž než já, a tak Moureček rád sedá u něj. I u mne, pokud sedím.
Je opravdu úžasný, ostatní kočky ho berou - i když  druhý  mourek, mazlík mého muže, trochu žárlí.
Jana A"

Číst dál: Starý Moureček už bydlí

HrP2

Pamatujete se na kočičku, kterou našloa paní ve zuboženém stavu na křivoklátském parkovišti. Dali jsme jí jméno Hradí paní, podstoupila u nás operaci a léčení a nakonec měla velké štěstí, brzy po vyléčení našla výborný domov. A tady jsou první zpávy z něj:

Hned po příchodu domů si usmyslela, že nejlíp je za záchodovou mísou a tam stravíla první dva dny. Dostala alespoň deku, aby neležela na studených dlaždicích.

Číst dál: Hradní paní už našla svůj hrad

Bublinka

Před několika měsíci jsme vám psali o ubophé nalezené mourince Bublince, která zažila opravdu ošklivé věci, hlavně tedy od svých tehdejších lidí. Měla ale vážně štěstí a poté, kdy se u nás dostala z nejhoršího (její příbeh si najdete v historii těchto stránek), se jí ujala báječná rodina a ta Bublince nyní dokonale vynahrazuje vše špatné, čím musela dříve projít. Kéž by takové štěstí měly i ostatní kočičky!

Tady je příběh Bublinky, který nám poslala její nová majitelka:

Pár měsíců po smrti našeho miláčka, kočičky Pupinky, jsme začali hledat naší druhé kočičce kamarádku nebo kamaráda a nám společníka na mazlení. Prohlédli jsme pár útulků, až jsme se dostali, přes stránky PSOZu na článek o kočičce Zuzance, kterou jsme si původně vyhlédli. Zjistili jsme, že je již zadaná a tak jsme se ptali na další kočičky.

Číst dál: Příběh Bublinky

Kubíček

Jistě se mnozí z vás pamatují na Kubíčka a jeho nejprve strašný a posléze se zlepšující osud. Máme pro vás nyní dobrou zprávu: Kubíček už skoro dva týdny bydlí a toto je povídání a fotky z jeho nového domova :)

„Ahoj všem, 

tak hlásíme, ze po 11 dnech se nám poprvé podařilo vyfotit našeho nového člena a miláčka rodiny kocourka Kubíka :)

Už se umí pořádně s náma pomazlit, hraje si a vizitýruje celý byt :) … nicméne porád je ve strehu a leká se… Pracujeme ale na tom , kazdý den delá pokroky a nám tím velkou radost !

M & A“

Tomášek

Tak Tomášek už nejen že bydlí – tedy zatím je to dočaska, ale Tereza s přítelem velmi uvažují, že si ho nechají – ale dokonce se ukazuje, že tohle je přesně ten způsob života, který mu vyhovuje a na který byl zjevně dřív zvyklý. Jen doufám, že Terezy přítel nezačne na Tomáška žárlit…

 

Burd1

Tohle je příběh, který mi napsala paní Burdová. Začal ale takto:

Burdovi nedávno našli koťátko, holčičku. Původně mě kontaktovali, jestli by ji mohli dát k nám do útulku, že mají už doma jednoho kocoura. Ani ne tak mě, jako přímo kočičce se ale podařilo rodinu přesvědčit, že se pokusí nechat si ji a s kocourem je skamarádit. Kdyby to nešlo, tak jsem slíbila, že ji vezmeme. Ale věděla jsem, že to půjde. Na rozdíl od starších koček kocour se obvykle s kotětem (bez ohledu na jeho pohlaví) za týden až deset dní skamarádí a často je to pak krásný vztah na celý život. A Burdovi hlavně dokázali, že kdo chce pomáhat zvířatům, tak ten jim prostě pomůže a nesnaží se jen přehodit zodpovědnost na někoho jiného. Zkuste se inspirovat :)

Burd2

Přeji vám dobrý den,

jak jsem slíbila, posílám foto ze sbližování kočičky a našeho Matesa.

Napřed byla týden zavřená v izolaci. Měla extrémně silný ušní svrab,

zánět v očích a v nose. Tak jsme jí čistili uši, kapali do očí a do nosu.

Taky dostala kapku do kožichu na odčervení a odblešení.

Chodili jsme se s ní mazlit ale nemohla běhat volně po bytě.

Číst dál: Burdovi a jejich kotěcí nalezenec

Ber1

Briťák Bertík, kterého jste mohli vidět v nabídce kočiček k osvojení se u nás (naštěstí) příliš neohřál. nyxní bydlí u bezvadných lidí s jejich dalšími dvěma kočičáky. tydy jsou zpráva z nového domova:

Dnes nás v pracovně navštívila manželka a micimutr v jedné osobě.Byli jsme velmi rádi protože si s Bertíkem hrála nakrmila ho z prstu olizováním jogurtu. Bertík na mě dělal dojem, že truchlí po původní paničce, ale asi to nebude truchlení v tom pravém slova smyslu, ale prožívá ty veliké změny, které se s ním v posledních dnech děly.

Ber4

Přes den stále něco zkoumá prohlíží, vyzkoušel i naše veliké škrabadlo a prolejzku a taky  voliéru s prolejzkou co mám z balkónu.Tam se mu moc líbilo ale byla hodně zima tak se vrátil do bytu. Sám si vytipoval místečko na nejvyšším bodě skříně a tam chodí svoji činnost prokládat spánkem.

Číst dál: Bertík

Nuslík1

Včera šel bydlet náš Nuslík a už dnes máme od jeho nové majitelky (mimochodem už před 14 lety od nás měla první kočičku, která nedávno zemřela) tyhle krásné fotečky a povídání:

 

„Nuslík je úžasný mazel. Je rychlý a nestíhám ho vyfotit. J Než si zmapoval terén tak hned objevil postel druhého syna který ještě nebyl doma. O to větší bylo uvítání hned v předsíni se oba váleli na zemi. Syn byl překvapen, jak tiše dokáže vyskočit na botník do výšky kuchyňské linky a uvážil,že si o víkendu uklidí svůj nepořádek na stole :D V ložnici jsem zabouchala do peřinky a zavolala Nusliii… a hup už tam byl a šlapal a stlal si. Papá a moc mu chutná, nechá se i u jídla pohladit. Zatím to vypadá, že se mu u nás líbí. Brzy ráno za mnou všude nadšeně cupkal a než jsem odešla, bylo dlouhé mazlení. Už teď se těším až přijdu domů.“

Číst dál: Nuslík bydlí

ZELI

Tento příběh spolu s dalšími byl napsán pro potřeby nadace na ochranu zvířat, která svou akcí Naplňte misky v útulcích velmi pomohla kočičkám v našem útulku Kocour Felix.

Zelinka a dcerka

Náš příběh s kočkami začal před dvěma lety, kdy jsme od kamarádky dostali toulavého kocoura, kterého jsme pojmenovaly Pan Kočičák. Do té doby jsem já osobně kočky neměla úplně v lásce, vždy jsme byli psí rodina, ale Pan Kočičák tohle všechno změnil. A čím? Svojí povahou, chytrostí a tím, jaký dokáže dodat klid a lásku. Máme ještě pejska Milušku, 6let, Jack Russel teriér, neskutečně hodná a myslí si o sobě, že je nějaký gaučový pejsek, miluje klid, sedačku, mě a naše dva synky. 

Ale zpátky k příběhu o kočičkách, které jsme adoptovali v Klecanech.
Zelí2

Číst dál: Zelinka a dcerka

Megan