Každý, kdo má doma nějaké zvíře, musí počítat s tím, že bude někdy nemocné. Je třeba být připraven na poskytnutí pomoci, na odvoz kočky k veterináři a na případnou léčbu, nebo na to, že bude třeba zůstat nějaký den s nemocnou kočkou doma.
Vaše kočka leží v pelíšku, nežere a nechce si hrát? Váš miláček sežere svou dávku krmení a hned ji zase vyzvrátí? Vaše kočka se neustále olizuje, až si vydřela v kožíšku lysá místa? Přesto, že vaše kočka hodně žere, je příliš hubená? Škrábe si vaše kočka stále uši, nebo jí z očí vytéká hnis? Toto je jen pár příznaků, že s vaší kočkou není něco v pořádku. Abyste věděli, co máte dělat, přečtěte si naše rady, které vám pomohou připravit se a následovně jednat v klidu, bez zbytečných emocí, které vaši kočku rozruší.
Nikdy návštěvu veterináře neodkládejte! Při prvních příznacích nemoci je nejlépe lékaře kontaktovat telefonicky, aby vám sdělil, nakolik je situace vážná, nebo zda není třeba se zbytečně zneklidňovat a kočka prostě nemá jen chuť k jídlu. Ideální stav je, když máte svého stálého veterináře, který vaše zvíře dobře zná, ví, jaké nemoci prodělalo a čím nejčastěji trpí. Veterináře, kterému plně důvěřujete, na kterého se můžete v případě potřeby kdykoliv obrátit, a který vám nebude mít za zlé, že ho v noci budíte.
Většina chovatelů brzy rozpozná, kdy kočce není dobře, kdy ji něco bolí, nebo kdy to naopak na vás hraje, je uražená nebo prostě trucuje. Každá kočka je individualistka, a jejich projevy mohou být různé.
Nikdy nepodceňujte stavy, které se vám zdají banální, vaší kočce může být opravdu zle a jen včasný zásah odborníka jí pomůže od bolesti. Nikdy se nesnažte svoji kočku léčit sami! Mnoho humánních léků a přípravků jsou pro kočku smrtelně nebezpečné! Nikdy proto svému miláčkovi nic bez rady veterináře nepodávejte! Následky mohou být tragické.
Mějte na paměti, že vaše kočka vám nemůže sdělit, co a kde ji bolí, proč je jí špatně a co se s ní děje. Většinou má sama velký strach z neznámého, spíše se bude snažit najít úkryt, může být agresivní a syčet na vás. Vždy ke zvířeti, které se necítí dobře, přistupujte s maximálním pochopením, v klidu. Mluvte na něj klidným hlasem, snažte se jej uklidnit. Nikdy na zvíře nekřičte, nezvyšujte hlas a už vůbec nepoužívejte věci nebo zvuky k zastrašení, nebo tresty! Navoďte u kočky pocit, že v tom není sama, že vám může věřit a že, přestože je to nepříjemné, jí pomáháte a chápete jí.
