Franz má za sebou krutý osud. Přišel k nám do útulku poté, co se jeho panička už o něj nemohla dále starat kvůli svému věku. Nebyl u nás spokojený, byla to na něj velká změna, jakožto kočičí samotář najednou sdílel obydlí se stopadesáti kočkami a jeho milovaná panička nebyla nikde nadohled. Psychicky strádal a to se podepsalo i na jeho fyzické stránce. A tak, když u nás v útulku proběhla panleukopenie, ačkoliv byl očkovaný, nakazil se. Vypadalo to s ním bledě. Hned po nákaze mu teplota klesla ke 34 a my jsme s ním letěli hned na veterinu. Neustále jsme ho opečovávali, zahřívali, krmili a měli ho na kapačce, ale Franz se stále nelepšil. Vše, co snědl, vyzvracel a co nevyzvracel, tak to z něj vyšlo vodovým průjmem, a teplota mu nestoupla už přes týden. Už jsme zvažovali eutanazii, ušetřili bychom mu tak utrpení, ale Franz pak začal dělat milimetrové zlepšení. Napřed to bylo na překanylování, kdy se poprvé za tu celou dobu začal bránit, tak jsme viděli, že už nabírá síly. A po víc jak týdnu intenzivní léčby konečně sám od sebe začal lízat šťávu z kapsičky. Takový malý pokrok, ale nás to všechny dohnalo k slzám.
A tak překonal panleukopenii. Začal jíst, začal být aktivní, ale pořád se mu nedařilo nabrat váhu. Po měsíci rekonvalescence jsme se tedy už divili a bohužel se potvrdila další noční můra. Franzovi se ze stresu rozjela suchá FIP.
Franz bude k dispozici po vyléčení FIP.
A tak překonal panleukopenii. Začal jíst, začal být aktivní, ale pořád se mu nedařilo nabrat váhu. Po měsíci rekonvalescence jsme se tedy už divili a bohužel se potvrdila další noční můra. Franzovi se ze stresu rozjela suchá FIP.
Franz bude k dispozici po vyléčení FIP.