Vikýsek je asi tříletý, nesmírně hodný, milý a přítulný kocourek, který musel již v minulosti zažít hodně zlého, ale přesto nezanevřel na lidi. Před několika měsíci se z ničeho nic objevil v Praze Libni, kde se usadil pod unimo-buňkou na vrakovišti. V té lokalitě žije několik dost divokých kočiček bez vlastního domova a denně je tam chodí krmit paní Hanka. Když objevila přírůstek do své skupinky strávníků, hned se podivila, že nový bíločerný kocourek není vůbec divoký, naopak extrémně přítulný. V domnění, že někomu patří se pokusila hledat jeho majitele, ale bez výsledku. Tak jej nadále krmila a on si osvojil zajímavý zvyk – každý den na Hanku čekal, když přišla, vylezl z úkrytu pod buňkou, obešel s ní všechna krmná místa a pak ji doprovodil až k jejím dveřím. Tak to šlo několik měsíců. Až jednou Hanka v noci náhodou vyhlédla na předzahrádku u svého domu a uviděla Vikýska. Zpočátku se zdálo, že je mrtvý, byl na většině tělíčka černý – ohořelý či očouzený. Ale žil, a tak Hanka okamžitě uprostřed noci vzala taxi a jela na non stop veterinární kliniku. Tam konstatovali, že kocourek má ohořelou srst a že se hlavně musel velmi silně nadýchat zplodin z hoření nějaké pevné látky. Hanka jej nechala na klinice na hospitalizaci a šla se podívat pod buňku, aby zjistila, co se stalo. Tam viděla, že uvnitř nedávno hořelo – podle všeho tam někdo (nejspíš místní menšinoví puberťáci, kteří Hance kvůli kočkám často vyhrožovali) nastrkal papíry a zapálil je.

Na klinice kocourka ošetřili, ale sdělili, že s plícemi, které byly popálené a plné popela nic udělat nejde. Hanka to však nevzdala. Jela na veterinu do Klíčan, kde pan doktor kocourka vyšetřil a také řekl, že to nevzdá. Vikýsek doslat léky, infuze a několik dní si pobyl v kyslíkovém stanu. A stal se zázrak – plíce se postupně vyčistily a zahojily. Kocourek však už z veteriny neputoval zpět pod buňku na vrakáči, ale samozřejmě k paní Hance domů. Nyní, po několika týdnech, kdy už by mohl být úplně v pořádku, se mu – zřejmě ze stresu z toho všeho – objevil nádor na lymfatických uzlinách. Prý je velká šance jej vyléčit, ale bude to stát další peníze a ty už paní Hanka nemá. Dosavadní záchrana Vikýska ji stála skoro 13.000 Kč a nyní výdaje budou obnášet dalších několik tisíc.

Prosíme proto všechny, kterým není Vikýskův osud lhostejný: přispějte jakoukoli částkou, kterou můžete a chcete věnovat! Nejen na Vikýska, ale i na další kočičky, o které se paní Hanka v Libni stará na účet PSOZ 179500872/0300. Z peněz, které se podaří získat zaplatí PSOZ veškerou Vikýskovu budoucí léčbu a pokud se vybere dost, tak i oněch 13.000, které Hanka již zaplatila ze svého.

Pokud byste chtěli Vikýska vidět na vlastní oči, rádi zprostředkujeme setkání.

Jakékoli další informace rádi poskytneme prostřednictvím mailu psoz@seznam.cz.