Dějí se zázraky? Nevíme. Ale jeden takový bychom potřebovali. Eliška by totiž moc chtěla domů. Aby našla domov starší kočka, to se nám podaří jednou za uherský rok. A my to chápeme, přijít o své milované zvíře je zdrcující zážitek, takže je jasné, že mnozí z vás chtějí dát raději domov mladšímu zvířeti, které tu s vámi bude ještě dlouhá léta. Starší zvíře si berou opravdu kočičí andělé. A Elišce je už 13 let. Před pár týdni našla domov naše milovaná šestnáctiletá Olinka, tak doufáme, že jsme si nevypotřebovali štěstí a že se Eliška také někomu zalíbí. Eliška je mazel, nechá se chovat, nosit, všechno. Přijali jsme ji loni společně s Annou, Hanou a Mikešem z Mnichovic, kde zbyli po své milující paničce. Eliška už si prošla řadou svých problémů. Měla útvar na jazyku, který naštěstí nebyl zhoubný a nechali jsme ho odstranit. Pak přišly problémy se zoubky. Nechali jsme je vytrhat, ale Eliška bohužel nadále trpí kaudální stomatitidou. Do konce života bude tedy brát Sporimune, sirup, který jí pomáhá, aby neměla bolavou pusinku. Bere ho jednou za tři dny a dát jí ho je opravdu bezproblémové, nic složitého. Je to prostě starší kočička, které zdravotní problémy někdy mají. Ale když Elišce dáte šanci, ačkoliv budete mít jednou za tři dny starost s lékem, odmění se vám. Je to neskutečně vděčná kočička, mazlíček. Je vidět, že jí chybí celodenní mazlení, na které byla zvyklá u své zesnulé paničky. Eliška je sice starší, ale domov si také zaslouží. Pomůžete nám ho Elišce dpořát?

ELIŠKA NAŠLA V PROSINCI 2025 DOMOV.